.
Untitled Document

 

Evropská odborová konfederace (EOK) uspořádala ve Štrasburku 14. 2. 2006 demonstraci, které se zúčastnilo na 50 000 odborářů z celé EU. Přišli vyjádřit své požadavky týkající se návrhu směrnice o službách a žádali poslance Evropského parlamentu, aby požadavky odborů podpořili při hlasování o návrhu směrnice v prvním čtení dne 16. 2. 2006.

Demonstrace se zúčastnilo také 40 zástupců ČMKOS a jejích odborových svazů.

O co šlo ?

Autorem směrnice o službách na vnitřním trhu EU je bývalý člen Evropské komise Frits Bolkestein, který návrh této rámcové směrnice zveřejnil v lednu 2004. Odtud její název - Bolkesteinova. Někteří jí vzhledem k tomu, že návrh vytvářel podmínky pro sociální a další dumping, dali přezdívku "Frankensteinova".

Svoje přístupy ke službám na vnitřním trhu vysvětloval Bolkestein již v říjnu 2002 na jedné z berlínských univerzit. Zdůrazňoval, že smyslem liberalizace služeb je především odstranit překážky bránící ekonomickým aktivitám, vyřešit tím problémy přes hranice a snížit průměrné náklady v sektoru služeb jejich expanzí. Sociální oblast přitom považoval za nadbytečnou a prosazoval národní přístup (tedy princip země původu) za dostatečný. Jeho vnímání Evropy bylo výlučně založeno na principu jednotného trhu a politiky konkurenceschopnosti. Při vědomí ekonomického významu služeb, i jako zdroje zaměstnanosti, tvrdil, že jen jejich liberalizací lze dosáhnout většího růstu a více pracovních sil. Jeho tvrzení navazovala na podobné přístupy, které se datují již od r.1988. Nikdy však nebyly doloženy seriózními sociálními analýzami, nezabývaly se tím, kolik osob rovněž práci ztratí, jakou kvalitu budou mít nově vytvořená místa, jaké budou pracovní podmínky zaměstnanců v tomto sektoru a nakolik to ovlivní kvalitu a dostupnost samotných služeb.

V původním návrhu Bolkesteinovy směrnice bylo jedno z centrálních míst věnováno definování překážek bránících dalšímu rozvoji evropského jednotného trhu, a to včetně kontrolních práv hostitelského státu a omezení, jež mohou způsobit kolektivní smlouvy uzavírané sociálními partnery. Nejasné bylo i to, zda se směrnice bude či nikoli vztahovat i na pracovní legislativu a nakolik bude chránit práva spotřebitelů.

Logickým důsledkem vůdčího principu země původu by mohl být pozdější výběr nejliberálnějšího členského státu jako základny pro dumpingové působení poskytovatelů služeb po celé EU. Prostá soutěž mezi národními systémy by ve skutečnosti změnila evropské minimální standardy v maximální, a platné národní normy by postavila proti sobě s výsledným efektem, že v členských státech by přestal platit jednotný právní systém.

Východisko by proto mělo být přímo opačné - místo principu země původu postupná harmonizace v oblasti ryze komerčních služeb, a to s posouzením nezbytných sociálních dopadů a s udržením či navyšováním minimálních standardů zaručujících práva jak zaměstnanců, tak spotřebitelů.

Rozhodl-li by se Evropský parlament a Rada Evropské unie ve smyslu původní filozofie, a to pouze se zřetelem na "dovršení evropského jednotného trhu" prostřednictvím liberalizace služeb, a to včetně veřejných, pak by zřejmě pravidla tohoto trhu postupně zcela převládla nad dosavadním evropským sociálním modelem. Tím by se EU sama zbavila své jedinečnosti a hodnot a cílů, které včlenila do návrhu Ústavy pro Evropu a do svých dalších dokumentů, a to včetně toho, že EU má sloužit potřebám všech svých obyvatel.

 

Jaké byly proto požadavky EOK a evropských odborářů ?

Kvalitní služby dostupné pro všechny ! Vnitřní trh pro služby ano, ale jen když:

•  bude zajištěna spravedlivá soutěž s rovnými podmínkami pro podnikání,
•  budou zajištěny spravedlivé pracovní podmínky a rovné zacházení pro pracovníky.

EOK nepovažuje konkurenci za cíl sám o sobě. Je dobrá jen tehdy, pokud zlepšuje kvalitu života občanů v EU. Proto musí být členské státy schopny zachovat přiměřenou úroveň ochrany svých pracujících, spotřebitelů a životního prostředí.

Evropská odborová konfederace požadovala, aby plenární zasedání Evropského parlamentu přijalo zásadní změny týkající se směrnice o službách. EOK žádala :

•  Jasnější a jednoznačné znění směrnice, které zaručí, že směrnice v žádném případě nezasáhne do pracovního práva, do kolektivního vyjednávání a do zaměstnavatelsko-zaměstnaneckých vztahů ve členských státech a že bude výslovně odkazovat na uznání základních práv, jako je právo na kolektivní akce.

•  Princip země původu by neměl být použit, dokud nedojde k harmonizaci standardů směrem nahoru.

•  Hostitelská země musí mít právo nařídit kontrolní opatření týkající se všech služeb poskytovaných na jejím území.

•  Všechny služby obecného zájmu, jak ekonomické, tak neekonomické povahy, a určitá citlivá odvětví, jako agentury pro zprostředkování dočasné práce a soukromé bezpečnostní služby, musí být ze směrnice vyloučeny. Musí být pokryty specifickými pravidly EU.

 

Jak hlasování v Evropském parlamentu dne 16. února dopadlo ?

Evropský parlament podstatně pozměnil původně navrhované znění směrnice. Europoslanci k návrhu Evropské komise schválili řadu výjimek a omezení. Potvrdili sice nezbytnost svobody podnikání v této oblasti, avšak i právo států na jejich kontrolu "z důvodů veřejné politiky, veřejné bezpečnosti, ochrany veřejného zdraví nebo životního prostředí" .

Další podrobnosti naleznete na parlamentním webu:

http://www.europarl.eu.int/news/expert/tous_les_infopress/default/default_cs.htm



Jaká byla reakce EOK ?

EOK vydala tiskové prohlášení tohoto znění:

Evropská odborová konfederace považuje výsledek hlasování v Evropském parlamentu ke směrnici o službách za skutečný úspěch pro evropské pracující. Evropský parlament se totiž dnes velkou většinou vyslovil pro kompromis, kterého bylo dosaženo mezi hlavními politickými uskupeními v Evropském parlamentu, pohřbil tak původní Bolkesteinův návrh a nahradil ho novým textem.

"Toto hlasování jasně ukazuje, že se poslancům EP podařilo najít kompromis, který umožňuje otevřít trh se službami při zachování evropského sociálního modelu, i když stále je třeba ve věci pokročit", prohlásil John Monks, generální tajemník EOK.

Většiny požadavků EOK bylo dosaženo:

•  pracovněprávní legislativa je vyloučena ze směrnice, zejména otázky spojené s vysíláním pracovníků;
•  citlivá odvětví, jako dočasné agenturní zaměstnávání a soukromé bezpečnostní služby, jsou vyloučeny ze směrnice;
•  základní práva na kolektivní vyjednávání a kolektivní akce jsou respektována;
•  služby obecného zájmu a některé služby obecného ekonomického zájmu, jako zdravotní služby, jsou vyloučeny ze směrnice;
•  princip země původu je odstraněn, což umožňuje členským státům provádět lépe kontrolu a uplatňovat pravidla, která ochraňují veřejný zájem.

Je to první etapa. EOK bude nadále pozorně sledovat další vývoj, aby se tento významný úspěch upevnil a aby bylo dosaženo dalšího pokroku.


Co bude dál ?

Návrh směrnice posuzuje Evropský parlament v rámci postupu spolurozhodování. Po prvním čtení v EP se musí členské v Radě ministrů EU dohodnout na Společném postoji, jenž pak bude předmětem druhého čtení. Schválení legislativy záleží na dohodě Parlamentu s Radou.

 

A jaký postoj zaujímá ČMKOS ?

ČMKOS, obdobně jako EOK, má zájem o to, aby došlo ke zjednodušení agend, které povedou ke zpružnění na trhu služeb, ovšem pouze za výše uvedených podmínek. Bude proto pečlivě sledovat další vývoj a aktivně působit minimálně k udržení dosaženého kompromisu.

 

Fotogalerie:

 

 

V Praze dne 17.2.2006
 

  mapa serveru

zpět   |   nahoru

webmaster